Hřející mrtvola

Možná si říkáte, co tím myslím, co se skrývá za tím výrazem. Na první pohled je zřejmé, že je to něčím záhadné a přitom děsuplné. Však uznejte ,,Hřející mrtvola‘‘.  Výraz, jenž v sobě skrývá teplo, ale i chlad zároveň. A nejen to, co je hřejivé, je i příjemné, ale tenhle výraz je  chladný a odpudivý.

Hřející je věc, která je příjemně teplá. Věc, ke které se rádi přitulíte, nebo se s ní pomazlíte, protože vás zahřeje. Ať už je to váš domácí mazlíček nebo krásná myšlenka, či polštář. V tom je krása jazyka českého, jedním slovem můžete vyjádřit tolik pocitů, myšlenek, že je to až k nevíře.

Pod pojmem hřejivá myšlenka si každý představí odlišnou myšlenku, každá je jiná, ale všechny mají jedno společné. Mají vyvolat pocit příjemného tepla, které vychází z našeho souznění srdce a mysli.

Pod pojmem hřejivá věc si můžete představit ve své podstatě cokoliv a přitom nic. Protože nic nehřeje, nebo snad jo?  Většina lidí si představí třeba teplo, jenž vychází z rodinného krbu na stěně místnosti. Jiní si představí příjemný pocit tepla, když si pomocí zapalovače zahřejí konec cigarety a následně popotáhnou a nasají teplo přímo do svého nitra. Někteří si naopak představí radiátor, o který si zahřejí své zimou nasáklé ruce a nasají příjemný pocit teplého domova. A takhle bychom mohli pokračovat, ale doufám, že většina z vás mě chápe

Pod pojmem hřejivý pocit se skrývá mnoho tajemství. Je to individuální, ale můžeme si tady uvést pár příkladů. Hřejivý pocit máte, když jste s někým, koho milujete a na kom vám záleží. Hřejivý pocit máte při objetí. Zkrátka a dobře ho máte při provádění s někým, komu důvěřujete a znáte ho. Je to pocit štěstí, který vyvolá příjemný hřejivý pocit, ale tenhle pocit jistě pozná většina čtenářů.

Mrtvola, nebo chcete-li člověk, který už není mezi živými. Tahle těla obvykle nebývají teplá, nýbrž vychladlá a studená na dotek. Jsou jako kámen odštípnutý ze skalního útesu desítky metrů nad námi. Je chladný na dotek a nepříjemný na pohled. Proto je tak daleko od nás, abychom o něm věděli, ale neviděli jej. Přitom je nedílnou součástí našich životů.

Ale pojem hřející mrtvola, který jsem použil je unikátní tím, že spojuje tyhle protiklady a vytváří tak vskutku něco nového, ale přitom starého jako lidstvo samo. Mrtvola je chladná na dotek, ale přitom její doteky zahřívají. Mrtvola je chladná uvnitř. Srdce, které nebije. Mozek, který nemyslí. A tohle je zabalené v teplé dece nazývající se kůže. Chrání to, co je už dávno mrtvé a nefunguje tak, jak by mělo. Na dotek je kůže teplá, protože ze srdce, které je citově prázdné a zničené, proudí teplá krev, jenž obohacuje prázdnou a nemyslící hlavu čerstvou zásobu kyslíku, která je ignorována a posílána dál a dál a dál. Až dojde na konec. Konec prstů, ze kterých se musí vypařit. Takže naše hřející mrtvola je citově prázdná a bezduchá uvnitř a přitom na dotek zahřívá, avšak sama sebe ne, protože mysl a srdce to odmítají. Je to chodící mrtvola, a proto byste si na ni měli dát pozor, je nebezpečná, plná chladu, zklamání, zmatku. Proč je nebezpečná ? Protože na dotek vám příjde příjemná, ale když se s ní začnete přátelit, tak pomalu ale jistě začne ovládat vaše tělo, mysl i srdce a už nikdy ji ze sebe nedostanete.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *