Maturitní sloh: Úvaha

Jakých bodů je dobré se držet pro napsání dobré úvahy:

  • Úvahu je dobré si zvolit, jen pokud nám „sedne“ její téma.
  • Začínáme nadpisem. Ten by měl nejlépe shrnovat hlavní myšlenku úvahy a zaujmout čtenáře, ale pokud nás nic originálního nenapadá, můžeme jednoduše opsat nadpis ze zadání.
  • Cílem úvahy je zamyslet se nad daným tématem, představit různé pohledy na věc a nakonec z nich vyvodit vlastní závěr.
  • Snažíme se být nezaujatí k jiným názorům.
  • Text musí mít logickou a přehlednou návaznost. Čtenář by se neměl ztrácet v autorových myšlenkách. Vhodná je konstrukce „1 myšlenka = 1 odstavec“.
  • V úvahách se vyskytují dlouhá souvětí, to je v pořádku, ale všeho s mírou. Není dobré napodobit Bohumila Hrabala.
  • Jdeme do hloubky tématu, nekloužeme po povrchu.
  • Problém pojmeme komplexně, ale neutíkáme od něj přes „oslí můstky“ příliš daleko.
  • Na rozdíl od zprávy nebo dopisu by neměl být problém dodržet minimální délku 250 slov. Pokud je náš text moc krátký, prostě přidáme další pohled na věc.

Příklad úvahy

Zadání:

Činy jsou mocnější než slova

Zpracování: úvahový text

Činy jsou mocnější než slova

Slovo – skupina hlásek mající věcný význam. Čin – vědomě provedený skutek. Dva výrazy označující dva velmi různé koncepty. Lidé je často srovnávají. Jsou s námi již dlouho, zabývá se jimi i lidová moudrost. „Sliby chyby,“ povídají někteří. „Tichá voda břehy mele.“ Lidová moudrost poskytuje ovšem oporu i zastáncům opačného názoru. „Líná huba, holý neštěstí,“ ozývá se hlas druhého tábora. Dodává, že nikdo v životě neslyšel rčení: „Kolik hrdinských činů jsi udělal, tolikrát jsi člověkem.“ Rozumy našich předků nám tedy s řešením otázky moc nepomohou. Vztahem slova a činu se ve svém díle zabýval i populární spisovatel Vladislav Vančura. Pokusme se vydat v jeho stopách a zamyslet se nad problematikou sami.

Je poměrně jednoduché podlehnout pokušení a prohlásit, že činy samozřejmě mluví mnohem významněji než slova, a dále se otázkou nezabývat. Vždyť například severoameričtí indiáni odmalička vštěpují svým dětem základní zásadu, že správný muž ani správná žena přespříliš nemluví, není-li to nutné. Nejváženější bojovník se činí, o svých činech nehovoří. Je to poměrně logické a pochopitelné i v naší kultuře; chlubí-li se někdo neustále tím, co udělal dobrého, na popularitě mu to nepřidá. Pokud tedy není politik. S politiky je jiná potíž. Proslovy o tématech, kterým politici vůbec nerozumí, a především předvolební sliby. Plané sliby, které nikdo nemá v plánu dodržet, jsou obecně největším faktorem, který přispívá k devalvaci slova. Slibuje-li nám někdo opakovaně věci, které potom neplní, je jasné, že jeho slovo u nás přestane mít váhu. Tento trend se občas přenáší na lidstvo obecně a slovům přestáváme věřit všem, ať už hovoří kdokoliv. Mohlo by se tedy zdát, že slova svou váhu ztratila (pokud někdy vůbec nějakou měla) a jediné, co by moderního člověka mělo zajímat, jsou skutky a činy.

Na druhou stranu nikdo nemůže popřít, že existují slova, která jsou velmi mocná. Sliby by ze své podstaty měly patřit mezi ně. Vrcholným příkladem jsou přísahy. Pokud složím přísahu, mělo by to něco znamenat. Moc slov se bohužel nejčastěji ukazuje zejména v negativní sféře. Každý školák ví, že například šikana či týrání mohou kromě fyzické podoby mít i formu psychickou. Urážky, nadávky a pomluvy mohou být někdy mnohem nebezpečnější než pěsti. Zejména v oblasti psychologie jsou slova zásadní, jsou vlastně psychologovým jediným nástrojem. Zastánci názoru o důležitosti a hodnotě slov by si na tomto místě jistě neodpustili ještě jednu poznámku: není i pouhá příprava trestného činu trestným činem? I když k činu aktivně nedojde, je jeho příprava velkým nebezpečím pro okolí. Mluví-li někdo o vraždě s úmyslem vykonat ji, bude potrestán. Prohlásit, že slova nemají ve srovnání s činy velkou váhu, by tedy bylo poměrně zcestné.

Zvláštním fenoménem posledních let jsou takzvané fake news, klamné zprávy, které se nezakládají na pravdě, nebo pravdu významně překrucují. Úvahy o tom, jestli existuje objektivní pravda, ponechme bratřím Čapkům; důležité je, že fake news výborně ilustrují obě strany sporu. Mají váhu zprávy, které mohou být nepravdivé? Mají váhu zprávy, které sice nejsou pravdivé, ale lidé jim věří a jednají dle nich?

Podle mého osobního názoru jde o velmi komplexní problematiku. Slova by měla být brána vážně. Rozhodně mají svou váhu, někdy i větší než činy. Na druhou stranu by lidé měli být soudní a poznat, kdy jsou slova doopravdy prázdná a soustředit se právě na činy. Je zásadní hledět i na důsledky slov a činů a podle nich jejich váhu hodnotit.

Zdroj náhledového obrázku: https://res.cloudinary.com/teepublic/image/private/s–Kekn87wP–/t_Preview/b_rgb:ffffff,c_limit,f_jpg,h_630,q_90,w_630/v1478269179/production/designs/771506_1.jpg

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *